Sexuální výchova dítěte v rodině

Hlavní stránka / Rodičovský manuál / Sexuální výchova dítěte v rodině

Sexuální výchova dítěte v rodině

Člověk je sexuální bytost. Pro dítě je toto téma úplně přirozené, teprve se učí, že je tom něco "zvláštního". Z toho plyne, že mluvit o sexu připadá trapné pouze dospělým, ne malým dětem; pokud začneme se sexuální výchovou ve chvíli, kdy se už dítě stydí, je pozdě. Ani v té chvíli to ale určitě nevzdávejte, informujte za cenu vlastního překonávání se nebo si vezměte na pomoc knížky.

Funkce sexu

Sexuální chování u člověka má funkci reprodukční a rekreační; křesťanská tradice propojuje sex se vztahem a vzájemným odevzdáváním se. V souladu s vlastními hodnotami dětem předávejte jak "technické" informace, tak se, z pohledu moudrého dospělého, nebojte trochu moralizovat na téma láska a emoce.

Neublíží tyto informace mému dítěti?

Občas mají lidé strach, aby dítě informováním nepoškodili. Bojte se hypoték nebo opilců za volantem, ale tohoto ne. Není prakticky riziko, že se dítě dozví brzo a moc, ale spíš že málo, špatně a pozdě. Předčasná sexualizace dítěte nehrozí kvůli informacím, ale kvůli zneužívání nebo vystavování erotickým či porno materiálům nebo sexuálním aktivitám dospělých. Dítě se stejně dozví všechno od svých vrstevníků, kamarádů a na internetu – z těchto zdrojů ovšem často pocházejí informace zkreslené – někdy překvapivě hodně zkreslené či neúplné; bude-li mít info od nás, může si to porovnat a korigovat.

Sexuální zneužívání

Riziko, že se něco takového stane právě vašemu dítěti, je sice poměrně malé, ale následky zneužívání bývají závažné a celoživotní, takže se vyplatí tuto oblast úplně nepodcenit. Už velmi malé dítě (4-5 let) je dobré poučit, že jeho tělo je jen jeho a nikdo se jej nesmí dotýkat, pokud to samotnému dítěti není příjemné. To se vztahuje zejména na pohlavní orgány, ale nejen na ně. Nikdo rovněž nesmí vyžadovat, aby dítě sahalo na něj. Dítě mívá přirozeně silný respekt z autority dospělého a proto je snadným terčem – je proto nutné naučit dítě v takových situacích říct "ne", rychle zmizet a někomu to říct (ideálně rodiči). Upozornit dítě předem, že se na něj nikdo nebude zlobit, když s něčím takovým přijde. Většina pachatelů je z blízkého okolí dítěte (nevlastní otec, děd, strýc...), z čehož pak plynou velmi komplikované situace. Dítě si ovšem většinou zneužívání nevymýšlí – pokud s tím přijde, pak se pravděpodobně opravdu stalo.

O čem má dítě vědět

do 5 let

dítě by mělo vidět těhotnou ženu, vědět, že dítě se rodí tak, že "vyleze" z pochvy
dítě vznikne v maminčině bříšku z malinké buňky zvané vajíčko
rozdíl mezi M a Ž a že je neměnný
zvědavost je přirozená, netrestáme
případná masturbace normální, upozornit, aby se jí dítě oddávalo v soukromí

do 7 let

maminka má v bříšku vajíčka a kluci mají v pytlíku spermie a když se spojí, začne se vyvíjet děťátko; spermie vylezou z penisu
pohlavní styk - dospělí lidé spolu fungují tak, že táta dá penis mamince do pochvy – je to normální a příjemné, až budeš velký/á, taky to budeš dělat (dítě se předtím buď zeptá samo, třeba jak se do maminky dostanou spermie, pokud se nezeptá, vysvětlíme mu pohlavní styk sami)
menstruace – normální u velkých holek, znamená to, že kdyby maminka chtěla, mohla by ještě mít miminko; je to normální a nebolí to

do 10 let

internet – neposkytovat druhým osobní údaje (adresu, telefon apod.)
vývojové změny v pubertě
pohlavní styk – poslední šance

do nástupu puberty

ejakulace, menstruace, porod
homosexualita (je to varianta; pokud s ní nesouhlasíme, řekneme to, ale pokud možno neodsuzujeme)
otěhotnění a užívání kondomů a antikoncepce
přenosné nemoci; pozor na kontakt s krví druhého
milenecké vztahy, láska, manželství, rozchod, rozvod

v pubertě

může se objevit neochota dítěte na sex. témata mluvit – je to trapné apod. > respektovat, nevnucovat, podstatné věci ve vhodných chvílích (dle nálady potomka) sdělovat, eventuelně podarovat dítě knížkou
orgasmus
přirozené rozdíly mezi Ž ve velikosti prsou a mezi M ve velikosti penisu
pornografie – existuje; sdělit názor
pozor na posílání vlastních intimních fotografií mailem nebo jejich vystavování na webu – může se to kdykoli zveřejnit, co unikne do digitálního prostoru, už se nedá vzít zpátky

do 15 let

líbání, hlazení a líbání na pohlavních orgánech, masturbace, pohlavní styk a jeho varianty – pokud je nám trapné o tom mluvit, koupíme dítěti vhodnou knížku (dostatečně poučnou a přitom cool)
sexuálně přenosné choroby, hlavně HIV
zamilovanost, nevěra, rozchody – s maximálním pochopením (za využití vlastních vzpomínek)

do 18 let

orgasmus a jeho ne/dosažení u M a Ž
Ž – obtížné proniknutí penisu, bolest při pohlavním styku
M – nedostatečná erekce, předčasný výron
ochrana před nechtěným otěhotněním
otěhotnění v tomto věku – dávej pozor, ale kdyby něco, tak za námi, dcerko, hnedka přijď, hlavu ti neutrhneme
interrupce – co to je, co si o tom myslíme; pozor na drastické obrázky, stačí slovní vysvětlení
znásilnění, člověk má možnost kdykoli odmítnout sex; prevence a když se to stane, přijď, ty za to nemůžeš a pomůžeme ti
sexuální deviace – někteří lidé provádějí sex zvláštním způsobem; některé způsoby jsou neškodné (fetišismus, transvestismus) a jiné škodlivé a zakázané (pedofilie, zoofilie)
se sexem člověk začíná tehdy, kdy se na to cítí (případně dle náboženského přesvědčení po svatbě – ale neodsuzovat dítě, když se svěří s dřívější sexuální aktivitou); svalnaté řeči ve škole jsou většinou stejně jen vytahování
láska a sex

některé možné knížky:

Ondřej Trojan - Jak mluvit s dětmi o sexu

Grethe Fagerströmová - Petr, Ida a miminko

Katřina Janouchová - O lásce a sexu

Tim Husch - Záležitost čistě chlapecká

Josef Donát - Důvěrně a otevřeně o sexualitě

Využívejte přirozené situace – venku jde těhotná žena, dva se líbají v TV, obrázek v časopisu... je to lepší, než "teď si tady hezky sedneme a něco ti řeknu", i když i to je samozřejmě dobré taky.

Když vás potomek něčím zaskočí (otázka, zpráva o těhotenství atd.), první reakce je: "Fajn, dej mi teď deset minut, pak si promluvíme" a zmizet, nechat uklidnit emoce. Důvěru svého dítěte totiž ztratíte jen jednou, druhou šanci těžko dostanete.

Vždy platí: mluvit, mluvit, mluvit; nikdy nekárat za zvědavost.

PhDr. Michaela Peterková, Psychologické služby Jaroměř